Vítejte..
právě jste otevřeli stránky vinného archivu Milín, což je zařízení pro ukládání a archivování vín s možností pořádání klubových akcí a koupí kvalitních vín. „Na módu je Milán na víno zase Milín“
Dobré víno
potřebuje pro udržení a zlepšení své kondice správné uložení. Správný milovník vína mu ho dopřeje, protože ví, že víno potřebuje dobré uložení jako spánek. Špatným uložením lze skvělá vína znehodnotit, až zničit a naopak správným skladováním a uložením v dobrých podmínkách lze z dobrého vína udělat ještě něco lepší.
Milovník vína potřebuje kromě prostoru pro své poklady mít možnost
sdělit radost a poznatky z konzumace vína s někým, kdo sdílí jeho
nadšení nebo alespoň se svými blízkými. Těžko lze předpokládat zážitek
z pití špičkového vína společně s někým, kdo v šeru nepozná bílé od
červeného a už se těší, jak to spláchne půllitrem druhořadého piva s
fernetem. A právě pro tu radost z vína a pro sounáležitost těch, kteří
si jej považují, jsme připravili archivní vinné sklepy s klubovým
zařízením. Zařízení je klubového charakteru a není určeno pro veřejnost
z ulice. Skladovat víno může kdokoli a přístup do klubových prostor,
sklenicový a ostatní servis bude určen výhradně členům klubu, držitelům
VIP karty. Členem klubu se může stát (ale nemusí) pouze osoba
doporučená členem klubu.
Dobrá vína,
ale víno obecně, si poslední dobou razí cestu světem. Lidé si postupně zvykají na lepší a kvalitnější vína, jsou ochotni za ně utratit více peněz, ale často se k takto nakoupeným kvalitním vínům chovají přímo neurvale. Mají-li nám vína ze sebe vydat opravdu to nejlepší co v nich je, potom je musíme nechat vyzrát. To ale nelze kdekoli a za jakýchkoli podmínek. Musí zrát v optimálních podmínkách, resp.alespoň v podmínkách, které se optimálním blíží. Teprve dobře archivovaná vína nám umožní ochutnávat je postupně v čase a sledovat tak změny ve vůni a chuti v závislosti na čase. Kromě toho správně naleželé kvalitní víno je ozdobou každé rodinné nebo firemní oslavy. Trend od kvantity ke kvalitě a především ke zvláštnostem je v poslední době patrný čím dále tím více. Kromě toho dobře archivované víno může být velmi příjemnou investicí s jistým a stabilním výnosem. A v případě problému s operativní likviditou investice je její využití mnohem příjemnější než při kapitálové investici do špatných akcií. Na těch si nepochutnáte.
Vína, která by se měla archivovat, by rozhodně neměla pocházet z hypermarketů, ale ani malých krámů se smíšeným zbožím. Spíše od vinařů, od obchodníků s vínem či dovozců. I když pohled do některých rádoby vinoték ve mně také vzbuzuje hrůzu. Spousty lahví nastojato v teplotě kolem 25°C nevěstí nic povzbudivého. Také od slabších a lehkých vín nečekejte žádné zázraky. Ta jsou určena k rychlé konzumaci. Volte vína přívlastková, z dobrých vinařství a z dobrých poloh, s dostatečnými tříslovinami a harmonickými kyselinami a cukry, s vyšším podílem alkoholu, u některých i s vyššími cukry, především vína predikátní, zejména pozdní sběry a výběry z hroznů. Sledujte u vína i délku korku. Vína s krátkým korkem rozhodně nekupujte k archivaci.
Spousta „nových, rychlých a zaručených znalců vína“ namítá, že koupit si domů větší vinotéku je lepší než ukládat vína někde do sklepa. Že tyto vinotéky zaručují malý rozptyl teplot a optimální vlhkost. Na první pohled by se zdálo, že ano. Co tedy potřebuje víno pro svoji správnou archivaci a co by se během archivace dít nemělo. Tak především víno by mělo být archivováno ve tmě, ve stabilizované teplotě s minimem teplotních výkyvů. Vlhkost by měla být vyšší, nejlépe kolem 75 až 80% (podle teploty sklepa). Optimální teplota archivace je v rozmezí 10 až 12°C. To všechno umí domácí vinotéky nabídnout, ale s jednou avšak důležitou a nepříjemnou výjimkou. Tou je rychlé kolísání teploty vína v několikahodinových cyklech. Při nastavení na např. 9°C se mění podle seřízení termostatu vnitřní teplota a tím i teplota vína v rozmezí 8 až 10°C (ale častěji 7 až 11°C u levnějších vinoték) několikrát i 10krát za den. To je pro zrání vína mnohem horší než např. změna teploty od 7°C v zimě po 14°C v létě, což jsou parametry ještě dobrého sklepa. Zde se totiž mění teplota 1x, resp. 2x ročně a ne 365x např.10, tedy 3650x ročně. Toto teplotní cyklování, byť s rozdílem 3 až 5°C vínu škodí. Domácí vinotéky jsou vhodné pro skladování vína ke konzumaci v horizontu cca čtvrt roku, maximálně půl roku. Ale pro skutečnou archivaci potřebujete něco jiného – kvalitní sklep.
Ani ekonomická stránka nevychází pro domácí vinotéku příznivěji. Vezmeme-li v úvahu, že průměrná vinotéka na cca 40 lahví stojí zhruba 15.000,-Kč a že za rok spotřebuje cca 300kWh el.energie, což je asi 1.200,-Kč, potom při životnosti vinotéky 10 let to představuje 1.500 + 1.200,-Kč, tj. 2.700,-Kč/rok. To ještě nezohledňuji cenu plochy bytu, kterou vinotéka zabere (cca 0,3m3 x 40.000,-, tj. dalších 12.000,-Kč). Ale nezavrhujme je. Vinotéka a zejména ta vícezónová nám umožňuje mít víno vždy v požadované teplotě beze skokového ochlazování a drží jeho kvalitu před konzumací.
Vína, která by se měla archivovat, by rozhodně neměla pocházet z hypermarketů, ale ani malých krámů se smíšeným zbožím. Spíše od vinařů, od obchodníků s vínem či dovozců. I když pohled do některých rádoby vinoték ve mně také vzbuzuje hrůzu. Spousty lahví nastojato v teplotě kolem 25°C nevěstí nic povzbudivého. Také od slabších a lehkých vín nečekejte žádné zázraky. Ta jsou určena k rychlé konzumaci. Volte vína přívlastková, z dobrých vinařství a z dobrých poloh, s dostatečnými tříslovinami a harmonickými kyselinami a cukry, s vyšším podílem alkoholu, u některých i s vyššími cukry, především vína predikátní, zejména pozdní sběry a výběry z hroznů. Sledujte u vína i délku korku. Vína s krátkým korkem rozhodně nekupujte k archivaci.
Spousta „nových, rychlých a zaručených znalců vína“ namítá, že koupit si domů větší vinotéku je lepší než ukládat vína někde do sklepa. Že tyto vinotéky zaručují malý rozptyl teplot a optimální vlhkost. Na první pohled by se zdálo, že ano. Co tedy potřebuje víno pro svoji správnou archivaci a co by se během archivace dít nemělo. Tak především víno by mělo být archivováno ve tmě, ve stabilizované teplotě s minimem teplotních výkyvů. Vlhkost by měla být vyšší, nejlépe kolem 75 až 80% (podle teploty sklepa). Optimální teplota archivace je v rozmezí 10 až 12°C. To všechno umí domácí vinotéky nabídnout, ale s jednou avšak důležitou a nepříjemnou výjimkou. Tou je rychlé kolísání teploty vína v několikahodinových cyklech. Při nastavení na např. 9°C se mění podle seřízení termostatu vnitřní teplota a tím i teplota vína v rozmezí 8 až 10°C (ale častěji 7 až 11°C u levnějších vinoték) několikrát i 10krát za den. To je pro zrání vína mnohem horší než např. změna teploty od 7°C v zimě po 14°C v létě, což jsou parametry ještě dobrého sklepa. Zde se totiž mění teplota 1x, resp. 2x ročně a ne 365x např.10, tedy 3650x ročně. Toto teplotní cyklování, byť s rozdílem 3 až 5°C vínu škodí. Domácí vinotéky jsou vhodné pro skladování vína ke konzumaci v horizontu cca čtvrt roku, maximálně půl roku. Ale pro skutečnou archivaci potřebujete něco jiného – kvalitní sklep.
Ani ekonomická stránka nevychází pro domácí vinotéku příznivěji. Vezmeme-li v úvahu, že průměrná vinotéka na cca 40 lahví stojí zhruba 15.000,-Kč a že za rok spotřebuje cca 300kWh el.energie, což je asi 1.200,-Kč, potom při životnosti vinotéky 10 let to představuje 1.500 + 1.200,-Kč, tj. 2.700,-Kč/rok. To ještě nezohledňuji cenu plochy bytu, kterou vinotéka zabere (cca 0,3m3 x 40.000,-, tj. dalších 12.000,-Kč). Ale nezavrhujme je. Vinotéka a zejména ta vícezónová nám umožňuje mít víno vždy v požadované teplotě beze skokového ochlazování a drží jeho kvalitu před konzumací.
Na zdraví.